Řecko ~ ~ ~ Kréta ~ ~ ~ Září 3.9. - 13.9. 2007 ~ ~ ~ letovisko "Ágios Nikólaos" ~ ~ ~ hotel Lito.

  Tak s odstupem času, a hlavně pro vychladnutí emocí, se dostávám k další minirecenzi pobytu z naší další, úžasné dovolené. Jak jsem již psal v článku o Leptokárii, opět jsme se s nadšením vrátili na pár dní zpět do vysněného Řecka. Tentokrát to ovšem nebyla řecká pevnina, ale přímo ostrov Kréta.
  Jak se dalo očekávat, byl jsem opět nadšen, nebo chcete-li, nebyl jsem zklamán. Ale abych nepředbíhal, tak si to vezmem pěkně od začátku.
  Náš přílet na ostrov proběhl v pořádku a po pocitu, že přistanem na moři, jsme šťastně přistáli na letišti v Heraklionu. Přistávali jsme k večeru, a než jsme se vymotali z letiště a transférem se přesunuli na naše letovisko Ágios Nikólaos, byla už kolem pěkná tma. Noční pohled..
  Letovisko jsme si vybrali z katalogu naší oblíbené cestovky, a také dle dostupných informací z nekonečných možností internetu. Jako vždy jsme hledali klidné a tiché místo, mimo rušné dovolenkové centra. Vybrali jsme si hotel Lito, který alespoň podle informací, splňoval naše představy. Po ubytování se na pokoji a při pohledu z balkónku, nám nějak ztuhnul úsměv na tváři a iluze o romantickém místě se rozplynula jako pára nad hrncem. Kdeže jsme se to dostali? Mrknem vlevo - tma jak v pr...., mrknem před sebe, světla jak o lampiónovém průvodu (pro pamětníky nemusím pojem "lampiónový průvod" snad vysvětlovat, pro ty mladší, ať si to najdou na internetu). S nadějí, že ráno je moudřejší večera, jsme šli, cestou znavení, spát. Usínal jsem s pocitem, jak že se ta letošní dovolené nějak divně vyvíjí :-(, (den před odletem mě čapli kluci v zeleném, že prý jsem jel rychleji než je povoleno, takže mě oholili o litr a ještě k tomu dva bodíky). Co by mě ještě mohlo horšího potkat. Na jedno jsem se ale v tu chvíli fakt těšil. Jak se ráno krásně vyspím a nikdo mě nebude otravovat, jako třeba ten příšerný zvuk budíku. CHYBA ! Třikrát chyba !!! Ráno mě moje (jinak milovaná) manželka docela dost drsně probrala z mého snění. "Pavle vstávej !!! Rychle, to musíš vidět !" První ráno..
  Ano, máte pravdu, právě začalo svítat. Jediná věc mě v tu chvíli uklidnila. Byl to ten nádherný pohled, který nám byl v noci zahalen. Veškeré rozčarování z včerejšího večera rázem zmizelo. Vlevo nádherný výhled na Krétské moře a před námi na městečko Ágios Nikólaos Pohled z balkónu.. Tak přece jen jsme na místě, které jsme si vysnili a vybrali. Hotýlek rodinného typu, mimo rušnou zónu, ve svahu nad mořem. Pohled na hotel.. No co víc si ještě přát? (snad nějakou mladší ..., ale pššššt, to manželce neříkejte :-)). Nejsem zvědavej na pohled do rušných ulic, natož třeba do oken protějších hotelů. Uznejte, není takovýhle pohled krásnější Pohled z balkónu2.?
  K moři to bylo pěkně z kopečka dolů. Pomalou chůzí tak 5 - 10 minut, no spíš pět, protože to bylo trošku víc z kopečka. Pláž byla úzká, písečná, taková ta maloměstská. Část byla se slunečníky a lehátky a část pro čechy s vlastními slunečníky, takže i pro nás Pláž..
  A hurá do moře, už se nemůžu dočkat. Voda nádherně blankytně modrá, tak honem do plavek Já.. No tak, nekoukat, trošku soukromí by neuškodilo ne Já2.? Přístup do vody byl v části, kde byly slunečníky písčitý a na druhé půlce pláže byly kousek od kraje již kameny, takže bylo třeba trošku zručnosti, ale nebylo to zase tak zlý. Moře bylo teplounký a vlny olizovaly mé .... Já3.. Jen kontroluji jestli jsem si ho vzal sebou. A už si to pěkně rochním ve vlnách a chystám se sledovat podmořský život Já4.. Podařilo se mi vidět sépii, chobotničku, plno krásných rybek a dokonce plavat uprostřed hejna žlutě pruhovaných ryb. No fakt pěkný a zajímavý koníček. Miluji šnorchlování. Dokonce se mi povedlo vyfotit nový živočišný druh. Nazval jsem ho Vorvaň červenoploutvý Vorvaň.. Už jsem se viděl jak o mě píší v Nicional Geographic, ale k mému zklamání se z toho nakonec vyklubala manželka Není to Vorvaň.. Teda teď jsem pěkně zariskoval, tak k tomu se manželka nesmí dostat. Tak mě prosím nepráskněte.
  No a po koupání pádíme zpět do hotelu. Pádíme jsem asi trochu přehnal, spíš šplháme Cesta do hotelu.. Pěkně do kopce, ale co to je pro nás mladé ;-) Cesta do hotelu2.. Už jsme skoro nahoře, už schází vyšlapat jen šedesátdevět schodů do pokoje Schody do hotelu.. Jó co by člověk neudělal pro dobrý, odpolední kafíčko. To nééé.. Hele, kdo to sem dal? To tady nepatří, člověk si neužije soukromí ani na dovolené, pak berte manželku sebou. Jojo, jak se do lesa volá, tak se z lesa...., ale to už znáte mamina.! Ale pojďme dál, halóó, no vy tam, zavřete už tu fotku.
  Nepřišli jsme se sem jen honit z kopce a do kopce. Taky musíme trošku relaxovat pod slunečníkem Relax., u malého hotelového bazénku Bazén..
  Také jsme vyrazili na procházku do městečka Ágios Nikólaos. Prý tam je sladkovodní jezero propojené přímo s mořem, a fakt že je to pravda Sladkovodní jezero.. Po procházce městečkem jsme usedli na lavičce u přístavu Lavička.. Počasíčko bylo tak akorát, a mraky jak rychle přišly, tak rychle i odešly. Dokonce se mi snad povedlo udělat i jednu uměleckou fotečku Umělecká fotografie.. Co vy na to? Mně se teda líbí.
  Další výlet jsme si udělali do nejjižnějšího přístavního města Evropy Ierápetry Ierápetra. a dále na neobydlený ostrov Chryssí, omývaného Libyjským mořem. Navštívili jsme tam známou Golden beach pláž Golden beach.. Pláž je na severní straně ostrova a celkem tam dost hodně foukalo, což pro naše šnorchlování nebylo ono, tak jsme přešli na jižní pláž. Jó, jih je jih. Cesta lodí trvala necelou hodinku a pěkně to na lodi profukovalo Já na lodi.. Byl to pěkný výlet, jen prohlídka Ierápetry nevyšla časově, což byla opravdu škoda, tak alespoň fotka mešity focena z lodi při návratu z Chryssí Mešita v Ierápetře..
  No a ještě jeden výlet jsme si naplánovali. To koukáte jak si to užíváme, co? Takže místní autobusovou linkou jsme vyrazili severně do městečka Eloúnda. Malé městečko známé především díky malému ostrůvku Spinalónga. Na ostrůvek se vyjíždělo lodí z malého městského přístavu Eloúnda.. Ostrůvek opevnili Benátčané v roce 1579 proti nájezdům Turků a držela se až do roku 1715 (osudový rok obléhání). Ve 20. století byla pevnost přebudována na leprosálium a v roce 1950 opuštěna Spinalónga.. Celý ostrov obejdete zhruba za hodinku Hradby. a pak zase zpátky lodičkou Loď a hradby.. Také jeden pohled z autobusu při zpáteční cestě na hotel. Je zde pěkně vidět celý záliv i s městem Ágios Nikólaos Cesta z města.. Jó po takovém výletu pěkně vyhládne a tak i když jsme měli polopenzi, takový origoš Giros Pita prostě musí být Hladeček..
  A tak jsme si to tam pěkně užívali. V Ágiosu jsme byli ještě párkrát Ágios promenáda.. Prošpacírovat si po nábřeží a poslouchat šumění moře Ágios nábřeží.. Utratit poslední eura za blbosti Ágios nákup., no prostě pohodička-tabáček a pak prý, že musíme domů tůůdle., tůůůdle domů mě nikdo nedostane.
  Mamča to málem oplakala Mamča., ale když jsem ji slíbil, že ji zase vemu sebou, tak náhle obrátila Mamča2.. Jo, a abych nezapomněl na ajznboňáky, vyfotil jsem jim tam i vláček, a to prý že tam nejezdí Vláček.. Nedá se nic dělat, vše jednou končí a tak i naše dovolená končí pohledem na letiště v Héraklionu Letiště.. Ještě poslední cigaretka na letišti, než nás vysadí v Praze člověk kouřící.. A jestli chcete vidět, jak to vypadá, když se leze do zadku, tak mrkněte na mou poslední fotku z Kréty 2007 Zadek.. Líbí? Nebo raději líbilo? Nám se určitě líbil celý pobyt. Určitě bychom se sem rádi vrátili, protože je zde hodně krásných míst, které chceme ještě vidět.


"S pozdravem a hodně slunečních dní Vám přeje"
Váš Didik